Přítomný čas prostý (Present Simple)
PODMĚT |
+ |
INFINITIV BEZ TO
(3.os.j.č. - koncovka -s/-es) |
I want a cup of tea. (now) |
Chci šálek čaje. (v současnosti) |
The sun rises in the east. (all time) |
Slunce vychází na východě. (stále) |
His bus arrives at 3:30. |
Jeho autobus přijede ve 3:30. |
POUŽITÍ:
- k vyjádření činnosti, která se stává znovu a znovu, tj. stala se zvykem
- vyjadřuje skutečnost, která je vždy pravdivá
- k vyjádření skutečnosti, která zůstává stejná po dlouhou dobu (stav)
- Otázka - tvoří se pomocí pomocného slovesa DO (na začátku věty, případně za tázacím zájmenem), následuje podmět a infinitiv významového slovesa bez TO
- Where do you live?
(Kde bydlíš?)
- Where does Petr study?
(Kde studuje Petr?)
- Krátká odpověď
- Do you like Petr? Yes, I do. / No, I don't.
(Máš ráda Petra? Ano, mám. Ne, nemám.)
- Does he know the film? Yes, he does. / No, he doesn't.
(Zná ten film? Ano, zná. Ne, nezná.)
- Zápor - tvoří se pomocí pomocného slovesa DO, záporky NOT a infinitivu bez TO
- I/He don't/doesn't live near here.
(Já/on nebydlím/nebydlí blízko.)
Prostý přítomný čas popisuje něco obvyklého, fakta, všeobecné pravdy nebo konstatování, avšak nikoli skutečný přítomný děj (kromě určité skupiny sloves). V hovoru se vyskytuje daleko méně než průběhový tvar přítomného času, který je jediným časem skutečně se odehrávajícím v přítomnosti.
Příslovce častosti děje (Adverbs of Frequency)
0% |
50% |
100% |
never
nikdy |
rarely
zřídka |
not often
ne často |
sometimes
někdy |
often
často |
usually
obvykle |
always
vždy |
Ve věte se umisťují mezi podmět a přísudek, tam, kde bychom dali záporku "NOT".